Historie

O tom jak člověk objevil, že listy čajovníku na něj mají pozoruhodný účinek, se můžeme jen dohadovat. Bylo to jistě velmi dávno. Existují dvě, často opakované staré čínské legendy o objevu osvěžujícího účinku čaje, ale jsou poněkud nepravděpodobné. V prvé z nich si čínský císař sám vařil vodu, spadly mu do ní lístky čajovníku a on zjistil, že mu tak vznikl lahodný povzbuzující nápoj. Podle čínských pramenů to bylo roku 2737 př. n.l., císař se jmenoval Chen-Nung.

V druhé legendě se čínský Bodhi-dharma, který při meditaci únavou usnul, při probuzení se tak rozčílil, že si uřízl oční víčka a zahodil je. Později si všiml, že z nich vyrostl keřík, jehož listy zaháněly únavu. Tato pěkná historka je zcela pochybná, protože Bodhidharma se jednoduše nemůže rozčílit, jelikož již porozuměl dokonale podstatě všech věc.

Jak tomu asi bylo, vytušil L. Lewin ve své slavné knize Phantastica.

"V dávných dobách člověk, hnaný hladem, hledal neustále něco na zub, ale nacházel přitom i rostliny které ho zbavily na chvíli únavy, bolestí nebo i vědomí."

Mnoho legend o různých objevech začíná slovy: "Již staří Číňané...".

Je velice pravděpodobné, že v případě čaje je tomu tak a že první člověk, který ochutnal čajové listy žil někde v jižní Číně.